Thelocactus conothelos (Regel & Klein) Backeb. & F.M.Knuth 1935
Thelocactus conothelos (Regel et Klein) Backeberg et Knuth, Kaktus ABC, p. 385, 1935
Echinocactus conothelos Regel et Klein, Ind. Sem. Hort. Petropol. 1 860 : 48, 1860
Gymnocactus conothelos (Regel et Klein) Backeb., Die Cactaceae, 5 : 2 859, 1961
Echinocactus saussieri Weber in Boissevain Diet. Hort., p. 468, 1898
Thelocactus saussieri (Weber) Berger, Kakteen, p. 257, 1929
Gymnocactus saussieri (Weber) Backeb., Cact. Succ. J. (US), 23 : 151, 1951
Thelocactus conothelos (Regel et Klein) Backeb. et Knuth var. albiflorus Kladiwa et Fittkau, in Krainz, Die Kakteen CVIIb, 1. 4. 1975
Druhové jméno conothelos se vztahuje ke kuželovitému tvaru bradavek rostlin.
Thelocactus conothelos (Regel & Klein) Backeb. & F.M.Knuth 1935
Stonek obvykle jednotlivý, jen vzácně se tvoří několikahlavé shluky, kulovitý, dosahující v přírodě až 250 mm výšky a šířky, zelený až zelenožlutý, často na slunci s červenavým nádechem; žebra nezřetelná, rozložená do bradavek, 18-24 mm dlouhých a až 20 mm širokých; areoly oválné, s krátkou brázdou. Otrnění nezakrývá zcela tělo, okrajových trnů 10-16, 8-12 mm dlouhých, bílých, sklovitých a průsvitných, jehlovitých, přímých nebo mírně zahnutých; středové trny 1-4, až 55 mm dlouhé, červenavé nebo červenohnědé až hnědočerné, šednoucí. Květ 30-40 mm velký, třešňově červený, červenofialový, purpurový nebo bílý s výraznou střední linií. T.conothelos a jeho variety jsou rostlinami poněkud náročnějšími na kultivaci. Důležité je, dostatek tepla a světla po celou sezónu, střídavý zálivkový režim, propustný a neutrální nebo mírně zásaditý substrát s přídavkem vápence, chladné a suché a světlé přezimování.
