Sulcorebutia markusii  Rausch 1970

Stonek malý, jednotlivý, ploše kulovitý, až 30 mm vysoký, dorůstající až 60 mm šířky; kořen řepovitý; epidermis tmavě zelená. Žeber 10 až 17, spirálovitě stočených, rozpadlých do 5-8 mm velkých hrbolků. Areoly úzké, protáhlé, s řídkou a krátkou bílou plstí, až 4 mm dlouhé a 1 mm široké. Okrajových trnů 12, dosti silných, k tělu přilehlých, až 3 mm dlouhých, hnědavých s bělavou špičkou a tmavou, až hnědočernou bází. Květy vyrůstající ze starších areol ve střední či spodní části těla, krátce nálevkovité, široce otevřené, 35 mm .široké i dlouhé, tmavě červenofialové, karmínové až purpurové barvy. Pěstování se neliší od ostatních druhů rodu. Roste dobře i na vlastních kořenech, vyžaduje světlé, slunné, ale ne příliš horké stanoviště s dostatkem čerstvého vzduchu. Vhodné je kolísání denních a nočních teplot. V době plné vegetace má být zálivka nárazová, vydatná, ale vždy až po proschnutí substrátu. Zimování je nutné chladné (do 10°C), zcela suché a raději světlé.