Rebutia senilis var. kesselringiana Bewer. 1947
Rebutia chrysacantha Backeb. var. kesselringiana (Bew.) Don. ex Šída
Rebutia senilis Backeb. var. kesselringiana Bew. 1947 Rebutia senilis Backeb. f. kesselringiana (Bew.) Buin. et Don. 1965 Rebutia chrysacantha var. kesselringiana (Glass & Foster) Bravo 1954
S touto nenáročnou rostlinou se ve sbírkách nebo nabídkách semen setkáváme hned pod několika jmény. Snad nejčastěji je vedena jako var. R. senilis, toto zařazení se však ukázalo jako nejméně vhodné. Jak celkovým habitem tak generativními orgány se totiž blíží R. chrysacantha a proto její převedení za varietu zmíněného druhu se zdá správnější. Podle A. F. H. Buininga a J. D. Donalda je však nutné R. chrysacantha chápat pouze jako subspecies (poddruh) R. senilis. Pak je ovšem nezbytné diskutovanou rostlinu považovat za formu R. senilis subsp. chrysacantha.
Rebutia senilis var. kesselringiana Bewer. 1947
Tělo kulovité až protáhlé, až 60 mm velké, jednoduché až odnožující. Žebra rozložená v kuželovité hrboly; areoly s bílou plstí, až 6 mm vzdálené. Trnů 30 až 35, jemné štětinovité, 8-12 mm dlouhé, bílé až nažloutlé; okrajové a středové trny těžko rozlišitelné. Květy až 45 mm v průměru; žluté. Rebutia v.kesselringiana patří mezi snadno pěstovatelné rostliny, které lehce kvetou. Samosprašnost rostlin umožňuje snadné množení ze semen, která se vytvářejí pravidelně a v dostatečném množství. Suché a chladné přezimování napomáhá k tvorbě poupat, kterých se na starších rostlinách objevuje tolik, že jsou rostliny květy často zcela zahaleny. Při dostatečně chladném přezimování mohou být rostliny umístěny i zcela ve tmě, aniž by se to viditelně projevilo na květech, násada poupat se pouze poněkud opozdí.