Turbinicarpus klinkerianus Backeb. & H.Jacobsen 1948
Strombocactus klinkerianus (Backeb. & H.Jacobsen) Buining 1951
Toumeya klinkeriana (Backeb. & H.Jacobsen) Bravo & W.T.Marshall 1956
Toumeya schmiedickeana var. klinkeriana (Backeb. & H.Jacobsen) Krainz 1959
Strombocactus schmiedickeanus var. klinkerianus (Backeb. & H.Jacobsen) G.D.Rowley 1972
Turbinicarpus schmiedickeanus var. klinkerianus (Backeb. & H.Jacobsen) Glass & R.Foster 1977
Neolloydia schmiedickeana var. klinkeriana (Backeb. & H.Jabobsen) E.F.Anderson 1986
Pediocactus schmiedickeanus subsp. klinkerianus (Backeb. & H.Jacobsen) Halda 1998
Turbinicarpus schmiedickeanus subsp. klinkerianus (Backeb. & H.Jacobsen) N.P.Taylor 1998
Původně byl popsán jako samostatný druh, ale dnes je většinou udáván jako varieta velmi plastického okruhu okolo T. schmiedickeanus. Mírně stlačený, ploše kulovitý stonek je asi 3 cm široký, má temeno pokryté bílou vatou. Stonek je rozdělen do kónických bradavek; každá bradavka má na vrcholu vlnatou areolu, ze které vyrůstají nejčastěji 3 trny, 1-2 však záhy opadávají. Bílé květy, často s růžovým středovým proužkem, vyrůstají z nejmladších areol a měří v průměru 1,5 cm. Malá bobule obsahuje několik desítek drobných černých semen.
Autor popisu se domníval, že rostliny pocházejí z mexického státu Tamaulipas, ale jak ukázala pozorování v přírodě, vyskytují se v okolí Entronque Huizache ve státě San Luis Potosí. Rostou na vápencových kopečcích, často ve štěrbinách mezi kameny nebo na plochých plotnách a terasách kopců. Společně s ním roste většinou velmi bohatá doprovodná vegetace, tvořená řadou dalších druhů kaktusů a různých drobnolistých keřů. Tento kaktus lze doporučit i méně zkušeným pěstitelům. Někdy se stává, že výsevy jsou napadány plísněmi, ale ze sbírek víme, že semena zapadlá do květináčku vyklíčí a noví jedinci z nich vyrostou přímo ve skleníku. Tento způsob rozmnožování má samozřejmě také velké ztráty, ale semenáče vypěstované touto metodou jsou odolné, otužilé a je možné je přibližně za rok přesadit a dále dopěstovat.
