Turbinicarpus krainzianus var. minimus  Diers 1990

Stonek jednotlivý, u báze nejčastěji odnožující, asi 15-20 mm dlouhý a 8-12 mm široký, plynule přechází v řepovitý, až 60 mm dlouhý kořen; pokožka tmavozelená, žebra zcela rozpadlá do nepatrných kuželovitých hrbolků asi 2-3 mm vysokých, areoly protáhlé, asi 1,5 mm dlouhé. Okrajových trnů v mládí asi 10-15, krátkých, paprskovitě rozložených, bílé barvy; v dospělosti dorůstají horní okrajové trny až 20-25 mm délky, jemné, nepíchavé, zkroucené, většinou žlutavě hnědé s tmavšími hroty. Květy tvarem i velikostí přibližně stejné jako u nominátní variety, plod však menší a obsahuje méně semen. Semena se tvarem shodují se semeny nominátní variety, jsou však o málo menší, asi 0,6x0,4 mm, s jamkovanou černou testou.

Podobně jako typová varieta vyžaduje při pravokořenné kultuře minerální, vápencem obohacený substrát a nepravidelnou zálivku. Zimní teplotní minima mohou klesat k nule, vhodnější je zimováni na světle. Kvete ochotně již při velikosti okolo 5 mm šířky, a to ještě před vývinem dospělého otrnění. Květy vyrůstají ve velkém počtu najednou, prakticky z každé narůstající nové areoly, po celé období vegetace. V plodech je však jen několik málo semen, max. 10 v jednom plodu, častěji však méně. Plody zrají 3-5 týdnů. Po naroubování roste trsovitě, lze jej pak snadno vegetativně množit tím, že odnože zakořeníme nebo roubujeme na některou z běžných podložek.