Echinocereus waldeisii  Haugg 1994

Echinocereus poselgeri  Lem. 1868
Cereus poselgeri  (Lem.) J.M.Coult. 1896

Wilcoxia poselgeri  (Lem.) Britton & Rose 1909
Cereus tuberosus  Poselg. (Nom illeg.) 1853
Wilcoxia tuberosa  (Poselg.) A.Berger (Nom illeg.) 1929
Wilcoxia tamaulipensis  Werderm. 1938
Echinocereus tamaulipensis  (Werderm.) M.Lange 1995
Wilcoxia kroenleinii  A.Cartier 1980
Echinocereus poselgeri subsp. kroenleinii  (Cartier) M.Lange 1995
Echinocereus waldeisii  Haugg 1994
Echinocereus tamaulipensis subsp. waldeisii  (Haugg) M.Lange 1995

Echinocereus waldeisii  Haugg 1994

Chcete-li mít sbírku kaktusů rozmanitou, s druhy neběžnými a netradičními, zajímavými svým vzhledem a krásou květů, pak doporučuji i rostliny z rodu Wilcoxia. Rod Wilcoxia je blízce příbuzný echinocereusům, proto jsou wilkoxie některými autory k echinocereusům opět přiřazovány. Jsou to rostliny v našich sbírkách jen velmi málo rozšířené. Poměrně brzy zjara bohatě kvetou dosti velkými, několik dní trvajícími květy. Pěstování pravokořenných wilkoxií je poněkud obtížné, vzhledem k tomu, že jejich hlízovité kořeny jsou citlivé na přílišnou vlhkost a na druhé straně slabé, měkké tělo po zavadnutí, způsobeném delším nedostatkem vody, se jen těžko znovu probouzí k životu. V době vegetace vyhovuje wilkoxiím umístění na světlém, teplém, ale vzdušném místě. Zimování musí být teplejší (10—12 °C) a světlé, aby se mohly brzo probudit a nasadit poupata, která vyrůstají buď přímo z vrcholu rostliny, nebo z boku blízko temene.